Výňatek ze zprávy o činnosti MO Sedlčany za rok 2015
Vážení přátelé rybáři, vážení hosté. Dovolte mi, abych uvedl svoji zprávu o činnosti příspěvkem, který se týká roku 2015
Minulou výroční schůzi jsem se obsáhle zmiňoval o nečinnosti Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.
Situace se nadále zhoršuje, kormoránů je u nás stále více, volavky a vydry s úspěšně rozmnožují. Devastace těmito predátory je značná. Při průběžných kontrolách na našich revírech byl zjištěn odhadem jejich výskyt. Kormorán 400 kusů, volavka 40 kusů, vydra 60 kusů, norek 50 kusů.
Kormorán velký dorůstá do délky jednoho metru o 3 kg hmotnosti. Je vyčísleno, že kormorán sežere 0,5 kg ryb denně. Při pobytu kormorána na našich revírech minimálně po dobu jednoho a půl měsíce, tedy hejno kormoránů o velikosti 400 kusů sežere 90q ryb.
Ještě bych chtěl připomenout problém se sumci. Někteří rybáři nezodpovědně převážejí sumce z řeky a vysazují je na naše revíry. Na našich revírech není sumec součástí zarybňovacího plánu, protože není z hlediska malé vodní plochy vhodný k rozšiřování, Sumce již někdo dokonce vysadil na Kaufmaňáku, nevím jestli má zdravý rozum, mimo jiné je takové převážení zakázané. Na Retenční nádrži se sumci též vyskytují zásluhou těch rybářů, kteří je tam převážejí. Sumec na 1 kg své hmotnosti spotřebuje 5 kg ryb. Takže jeden 10 ti kilový sumec má na svědomí 50 kg ryb. Těch sumců je tam jistě víc a váží více než 10 kg.
Rád bych také připomněl povodně v roce 2002, 2006, 2013, které značně poškodily množství ryb v našich revírech. Povodně vypláchly několikrát také naši Retenční nádrž a zároveň způsobily zanešení revírů splachy. V roce 2014 jsme prováděli měření zanesení Retenční nádrže bahnem. U hráze jsme naměřili výšku bahna v průměru 2 metry, postupně dál na konec nádrže je bahno ve výšce 1 metru.. Dá se tedy říci, že Retenční nádrž je z 1/3 zanešená bahnem.
V minulém roce v létě až do podzimu byl celkově značný úbytek vody. Na Retenční nádrži chybělo pod betonovými přepady zhruba 1 metr vody. Takže ti rybáři co s oblibou chytají od svodidel dál si v táto části nezachytali.
Kdo si dokáže spočítat, že 1 + 1 = 2, tak ví, že výše uvedenými vlivy nemůže být obsádka Retenční nádrže na takové úrovni v jaké byla před povodněmi a dá se říci, že dlouho i přes pravidelné zarybňování nebude.
Pokud dojde v budoucnu k vypuštění celé Retenční nádrže, bude její obnova trvat spoustu let.
Přesto se na Retenční nádrži a na potoce revír Mastník 1 nachytalo v minulém roce přes 50 q ryb, naši rybáři 33 q ryb, což je velmi dobrý výsledek našeho hospodaření a zarybňování při všech nepříznivých podmínkách o kterých jsem hovořil. Na Jelitě nachytali naši rybáři 30 q ryb, na Slapech přes 48 q ryb, na Kamýku 3q ryb a na Kaufmaňáku 10 q ryb. Podrobnější výsledky z elektronického zpracování povolenek SUS uvidíte v dalších tabulkách.
Na pstruhových revírech a na MP potoku Mastník1 se též značně podepsalo sucho v minulém roce, takže většina rybářů si na těchto revírech moc nezachytalo. Nedostatek vody na pstruhových revírech v minulém roce silně ovlivnil výsledky úlovků. I přes snahu o záchranu pstruhové osádky došlo k úbytkům, které neodstraníme během jedné sezóny. Bude nějakou dobu trvat než nám potočáci zase narostou.
Ještě bych chtěl zareagovat na názory některých rádoby hospodářů na naši činnost.
Od roku 2002, kdy jsem se stal předsedou místní organizace jsme se s výborem snažili hospodařit tak, abychom dokázali zajistit ryby jejich chovem v našich chovných rybnících na naše revíry v co největším množství a ochránili investice, které vybudovali naši předchůdci. Jistě tu jsou pamětníci, kteří si při této příležitosti vzpomenou na pana Antonín Boumu, pana Josefa Vaňka, pana Ladislava Kříže, na pana Karla Hončíka a na další, kteří se mimo jiné zasloužili o výstavbu dvou rybníků, Vlčích Hrdel a získání revíru Kaufmaňák.
V době začínajících restitucí jsme se museli zabývat řešením jak ochránit investice vložené do rybníků Vlčí Hrdla.
Rybníky, jak se to dříve běžně dělo, byly postaveny na cizích pozemcích. Stavební povolení v té době neřešilo čí je pozemek na kterém je povolena stavba. Od majitelů pozemků nám hrozilo v některých případech možnost vymáhání náhrad.
Rozhodli jsme se pozemky vykoupit a tak zlegalizovat náš majetek. Nebylo to vůbec snadné, zadali jsme zpracování geometrického plánu, abychom viděli hranice rybníků a jejich vlastníky. Bylo jich kolem dvaceti. Nastalo dopisování a jednání s vlastníky pozemků, kteří se nacházeli po celé republice. Některé pozemky přecházely po restitucích také do vlastnictví Pozemkového fondu, pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a pod Správu státních lesů.
Na zastupování právníkem ve věci jednání a zhotovování smluv jsme neměli dostatečné finanční prostředky, proto jsem některé jednání vedl sám nebo s pomocí členů výboru. Smlouvy o prodeji a vklady pozemků na katastrální úřad s fyzickými osobami jsem sepisoval sám, se souhlasem výboru, smlouvy s právnickými osobami byli sepisovány Pozemkovým fondem, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Státními lesy. Byl tam taky pozemek vlastníka, který byl 30 let po smrti a na pozemek neproběhlo dědické řízení. Získání toho pozemku trvalo 5 let od podání žádosti o otevření dědictví u soudu.
V minulém roce jsme dokončili poslední koupi čtyřech pozemků, takže můžeme konstatovat, že Vlčí Hrdla jsou konečně našeho spolku.Vlčí Hrdlo Spodní jsme též v tomto roce odbahnili a opravili jsme hráz.
Co se týče Retenční nádrže, která byla též vybudována na cizích pozemcích a doposud jsou tam původní vlastníci zatopených ploch, kteří nechtějí prodat za obvyklou cenu. Hrozila možnost, že někdo pozemky Retenční nádrže vykoupí za jakoukoliv cenu, proto jsme se rozhodli obeslat majitele a jednat o vykoupení aspoň nějaké části, což se nám povedlo. Část pozemků Retenční nádrže jsme nabídli k odkoupení ČRS, který také zakoupil část pozemků. Takže máme jako rybáři rozhodovací právo v případě jakýchkoliv snah o přejití práva na hospodaření někým jiným.
Jsou na mě často činěny dotazy na Kaufmaňák, proto začnu od začátku.
V roce 1988 bylo Okresním národním výborem v Příbrami učiněno rozhodnutí vzhledem ke Kaufmaňáku a to „Odevzdání národního majetku do trvalého užívání“místní organizaci MO Sedlčany. V rámci restitucí proběhly změny.
Paní Charlota Gärtnerová je vlastníkem ideální ½ a Pozemkový úřad je vlastníkem ideální ½.
V roce 2004 byla uzavřena smlouva mezi ČRS MO Sedlčany jako nájemcem, Pozemkovým fondem české republiky a paní Charlotou Gärtnerovou jako pronajímatelích
Součástí smlouvy byla povinnost nájemce důsledně postupovat v souladu s povolením nakládání s vodami, které jsme byli povinni předložit do 3 měsíců od podpisu smlouvy. Vzhledem k tomu, že v té době byl rybník maximálně využíván našimi rybáři a o rybník byl zájem z několika míst, rozhodli jsme se tuto povinnost splnit a na základě požadavku TBD rozšířit přepad.
S pozemkovým úřadem je dohodnuto, že vzhledem k našim investicím nepronajme svojí polovinu nikomu jinému.Vzhledem k nízkému nájmu je pro nás Kaufmaňák stále výhodný.
Ještě k některým názorům vzhledem ke Kaufmaňáku :
Někteří rybáři si myslí, že rybník pro nás není výhodný a bylo by lepší jej vyjmout z revíru místního významu a dát jej do společného hospodaření jako revír přístupný všem rybářům SUS.
Jistě víte, že na rybníku je povolen lov od začátku května do konce roku s možností chytání o víkendech a státních svátcích. Rybář si může přivlastnit na jednu povolenku 10 ks ušlechtilých ryb. Zarybňovací plán daný dekretem je 325 kg kapra, což odpovídá zhruba 165 ks kapra. Je pravdou, že revír zarybňujeme více než je dáno zarybňovacím plánem.
V současné době zvýšeného tlaku rybářů na rybářské revíry, by v okamžiku vyjmutí z revíru místního významu do společného hospodaření SUS, by byl rybník vychytán během 1 měsíce. Jestli si někdo pamatuje, měli jsme podobný rybník kdysi v Osečanech, který byl součástí společného hospodaření SUS. Již tehdy, odhaduji asi před patnácti léty byl rybník vychytán během 2 až 3 měsíců. Takže navrhované řešení není reálné a buďme rádi, že ho máme.
Dále ještě k těm rádoby hospodářům, kteří šíří pomluvy jak špatně hospodaříme, bych jim chtěl tady oponovat. Říkají proč chováme ryby, že by bylo lepší ryby nakoupit a nic nedělat jako to dělají pražáci. Ať se tito rybáři podívají okolo, které organizace mají chovné rybníky a upouští od chovu ryb. Naopak, snaží se být soběstační a v rámci možností rozšiřují svojí produkci. V okolí neznám žádný rybářský spolek, který by se zbavoval chovných rybníků.
Podle těchto rybářů je jiná doba a takové hospodaření se podle nich již dneska nevyplatí. Ano, je jiná doba v podobě dnešní demokracie, tak jak si ji někteří vykládají. Tito rybáři nechodí na brigády, nezúčastňují se členských schůzí , zkrátka spolková činnost jim nic neříká, radši pomlouvají a vědí přesně jak by hospodařili oni.
Abychom byli co nejvíce soběstační, přecházíme na chov násad na menších rybnících. Máme dobré výsledky též při chovu kapra z kvalitního plůdku, chovu candáta a štičky z rychleného plůdku.
Chtěl bych zde apelovat na rybáře, kteří si váží naší práce, aby dovedli vždy rozpoznat co je za některými názory takzvaných rybářů a propagátorů nicnedělání a co vlastně sledují. Nic nedělání je jen kousek od toho, když dojdou peníze, rozprodat majetek, třeba naše rybníky, protože je na nic nedělání nepotřebují. Pak už jen vše vytunelovat a po nás potopa.
Chtěl bych taky upozornit ty mudrce, jestli ví o tom, že před několika lety proběhlo jednání o výběrovém řízení na rybářské revíry, které se díky rozumným lidem nekonalo. Pak by platilo, kdo dá víc toho to bude. Zálusk určité skupiny lobistů trvá dodnes, naopak se zvyšuje, již mají vybrané revíry, které by se jim hodily a tak po částech získat všechno. Jistě víte jak to v našem státě funguje. Jakmile nastane příhodná doba a budou u moci lidé, kteří to mohou popostrčit, pak se můžeme těšit.
Nemusím snad tady připomínat, že pokud následná generace neudrží náš majetek a způsob hospodaření, nebudete mít možnost pak chytat na vlastním a budete možná chytat na našich původních revírech za několikanásobek ceny než doposud.
Za dva roky nastane nové volební období, zvažte komu dáte důvěru a koho si zvolíte do výboru. Vycházejte vždy z toho, co kdo pro spolek dokázal udělat, jak se angažuje a jakým je vlastně člověkem a hospodářem a jestli je ochoten nést na svých bedrech zodpovědnost a následky svého rozhodování. Važte si toho, co tu dvě generace dokázaly pro spolek udělat a buďte obezřetní při výběru lidí do dalšího volebního období. Nedejte na skupinu lidí kteří šíří pomluvy naší práce na Facebooku a jinde. Mluví o absolutním informačním embargu a přitom nechodí na brigády, nechodí na členské schůze, kde mají k dispozici veškeré informace, případně se mohou dotázat v diskuzi. Záměrem této skupiny rybářů je bohužel jen se zviditelnit, pomlouvat a znehodnotit práci výboru a připravit si tak půdu do dalšího volebního období.
Proto bych žádal všechny rybáře, aby se zúčastňovali členských schůzí a rozhodovali sami podle svého svědomí o tom kam a s jakými lidmi se bude náš rybářský spolek ubírat.
Ještě bych chtěl požádat ty rybáře, kteří mají možnost a chtějí nám pomoci v našich činnostech formou brigád.
Na údržbu rybníků potřebujeme kámen, třeba z polí a krmení pro ryby. Pokud někdo z vás máte možnost, nebo víte o někom kdo by nám chtěl touto formou pomoci, obraťte se na někoho z výboru. Děkuji.
Závěrem bych chtěl poděkovat za pozornost, popřát Vám hodně příjemných zážitků u vody a pevné zdraví.
Petrův zdar !
předseda spolku Jiří Mašek
