Reakce našeho středočeského předsedy na článek předsedy ČRS

Chceme se vrátit zpátky?
Tak konečně zase o trošku málo víc víme, co si náš předseda myslí. Není to žádné novum, v podstatě opakuje stále stejnou mantru, ale je dobře, že to říká a mělo by to být častěji, třeba stále více rybářů procitne. Dnešní článek v MfD berme jako jarní vlaštovku informací o tom, jaký by ten náš svaz měl být a kam nás určitá skupina lidí chce dostrkat. Ale pojďme popořadě po myšlenkách pana předsedy.

„Mým prvořadým úkolem je, že všichni budeme pracovat jako tým, že budeme táhnout za jeden provaz.“

To má pan předseda na mysli to, že ten tým bude tvořit 2 - 4 ÚS, které budou diktovat všem své představy a odmítat jakékoli jiné návrhy než svoje? Tak, jak je tomu doposud, nebo že jeden ÚS, paradoxně ten pana předsedy a jednatele, si bude dělat, co chce a neuznávat společná rozhodnutí Rady? Pan předseda nám jinými slovy říká, že ten provaz držím já a pár vyvolených a vy se jen lehce přidržujte, ale ať se s vámi moc nenadřeme.

„V některých případech dostávají přednost osobní ambice jednotlivých funkcionářů před společnými zájmy rybářského svazu.“

To je hluboká pravda pana předsedy. Ve svazu vítězí jen ambice několika lidí, ostatně stačí, aby se každý rybář, funkcionář podíval na odbory a komise Rady, na časopis Rybářství, na Služby s.r.o., kdo stojí v čele… Nemusíte umět počítat ani do tří, čtyř, abyste pochopili, jak se tam točí stále stejná jména. Tohle ale asi pan předseda na mysli jistě nemá…

„Budeme se bavit o systému redistribuce finančních prostředků z prodeje celosvazových povolenek, protože se dlouhodobě objevují účelové podvody a zkreslení.

Neznám neúčelový podvod, to jen na okraj. Pokud někdo dlouhodobě podvádí, pak se ptám: Kdo podvádí? Proč se to dávno neřeší? K čemu máme kontrolní orgány? Pokud se to děje, pak nestačí říct: „budeme se bavit“. Ne, my se nebudeme bavit pane předsedo, my to budeme řešit a jako členové spolku chceme ty podvodníky znát!

„Musíme také otevřít diskuzi na téma revírů místního významu. Chci, aby tato praxe skončila a aby takové revíry byly zrušeny a převedeny do colosvazového rybolovu, aby byly určeny všem rybářům“

Vážený pane předsedo, sice chápu vaši touhu po době, kdy všechno bylo všech a vy jste o tom mohli rozhodovat, ale myšlenka, že kde tomu tak není, tak si to prostě znárodníme, je nepřípustná a pokud skutečně chcete rozklížit svaz, tak v těchto aktivitách pokračujte.
Některé RMV jsou skutečně vymazlený a rozumím tomu, že byste rádi lacino k nim přišli a chodili je drancovat. Tak v této souvislosti vás však upozorňuji na jedno: tyto revíry si vybudovaly samy MO, kolikrát za cenu, že si vzaly půjčky a úvěry, investují do nich své peníze, svoji každodenní práci, platí si do nich násady ze své kapsy a patří výhradně jim a jejích členům. Zcela jednoznačně vás žádám, abyste přestal s těmito ataky na soukromý majetek, protože věřím, že MO budou právě tyto svoje revíry bránit všemi dostupnými prostředky. Místo toho se zaměřte na to, aby Rada sama vyhledávala a kupovala revíry, než aby vymýšlela, jak provádět krádeže za bílého dne.

BPVRP – tady se nám pan předseda rozepsal, v podstatě stejné podmínky pro všechny a všichni by se měli změnám podvolit atd. atd..

Z pana předsedy to pokrytectví doslova stříká. Všichni podvolit myslí určitě tak, jak se jeho Západočeši podvolili změnám od letošního roku. Tohle, když na potkání pan předseda vykládá, mi přijde tak uvěřitelný, jako kdyby 5x rozvedený chlap vykládal o svátosti manželství…
BPVRP nemohou být plošně všude stejné. Už si to pro jednou zapamatujte. Každý revír je specifický, někde je vody hodně, jinde málo, někde se daří candátům, jinde potočákům, někde nechtějí masakrovat ryby, a tak je chrání minimální lovnou mírou atd. a o tom by měli rozhodovat hospodáři těch revírů a MO. Ne vy, z Plzně nebo z Prahy, když ostatně dál většina z vás ani nedohlédne. Měli byste se zajímat, jak chránit naše vody, ryby, tam by měla být dána jasná pravidla, ale tam, kde to situace vyžaduje, mají revíry mít dáno, za jakých podmínek lze na nich rybařit a je povinností každého rybáře, si ty podmínky zjistit, než zahájí lov.

A poslední dovětek – návrat ke kořenům, po kterém pan předseda volá…

Ke kterým? Do pravěku, že bychom ryby napichovali na klacky a rovnou na břehu je opekli a snědli? Nebo to jsou ty pořádky před rokem 89? Myšlenka jakéhokoli návratu je čirý nesmysl. Sice se nás stále snažíte posunout ke starým, dobrým pořádkům, ale ty už přece nikdy nenastanou, vždyť doba je jinde. Např. pryč jsou chvíle, kdy brigády byly povinné a nediskutovalo se o nich, v akci Z, či o pracovních sobotách se prostě makalo. A dnes?
Ke kořenům se můžeme vrátit jen v případech, kde využijeme chytrých nápadů našich předků, jak třeba zadržet vodu v krajině, jak pomoci našim rybám atd.

Myslel jsem, že budeme média využívat k propagaci práci svazu, bohužel, my se v nich dobrovolně zesměšňujeme.

Vám totiž stále nedochází jedno základní – doba se strašně změnila a dnes, jako včera nebo před rokem, ale i za týden a za rok, dva to bude stejné: RYBÁŘI SI KUPUJÍ SLUŽBU! Až tohle pochopíte, a nejen vy, že jste tu od toho, abyste tu službu rybářům za jejich prostředky poskytovali, pak se posuneme… Třeba i k tomu jednomu provazu…

Dušan Hýbner člen ČRS